• Domů
  • Cestování
  • Hudba
  • Přečteno
  • Ze života
  • Ze života mámy
  • RE.KON
Il Giornale di Bordo
V září letošního roku se na stránkách Ryanair objevily levné letenky do Říma. A ačkoliv jsme s manželem měli v plánu Krakow a Řím až na jaře, nakonec Itálie zvítězila.
V úterý večer jsme se vydali do Prahy, kde jsme přespali a ve středu ráno v sedm už letěli směr Roma Ciampino. To jen na úvod, ráda bych tady spíše než vyprávění, kde jsme všude byli (i když tomu se asi taky nevyhnu) uvedla informace co, kde a jak. Protože my jsme si všechno hledali sami a pár informací by se nám hodilo. 

Příjezd

My jsme zvolili letadlo, konkrétně od společnosti Ryanair, a to ne z důvodu nějaké preference společnosti, ale z důvodu ceny. Zpáteční letenka vyšla zhruba na 1.400,- Kč na osobu + 60,- Kč rezervace místa (kterou můžete vynechat). Letadlo odlétá z Prahy v 7.00 hodin ráno, takže pokud jste mimopražští budete muset do Prahy přijet už den předem jako my. 
Ubytovali jsme se v DownTown Suites Bělohorská, což jsou apartmány ve zrekonstruovaném činžovním domě kousek od Břevnovského kláštera, s výhledem na Prahu a s velmi dobrou dostupností do centra, kterou jsme tedy nevyužili, ale příště určitě využijeme. :-) Rozhodně můžu doporučit, plus hned před apartmány je zastávka, odkud se dostanete přímo na letiště. I velmi brzy ráno. Stačí nastoupit na tramvaj číslo 25 nebo 35 a jet do zastávky Vypich, odkud jede NBus 910 k terminálu 1 a 2 (i 3).
Na letišti jsme byli poměrně brzo, ale radši dřív než pozdě, že jo. 
Od země jsme se odpíchli asi ve čtvrt na osm a zhruba ve třičtvrtě na devět jsme přisávali na letišti Ciampino. 

Z letiště Ciampino vás do centra odveze několik společností provozujících shuttle buses, jedna cesta vyjde asi na 5 - 6,- Euro na osobu a vyhodí vás na Stazione Termini, což je římské vlakové nádraží, odkud jezdí metro. Můžete také jet taxíkem, to už je o pár desítek Euro dražší. Nebo existuje třetí možnost, a to je autobus číslo 720. Je to normální MHD, jezdící mezi letištěm Ciampino a stanicí metra Laurentina. Tahle varianta, kterou jsme vybrali my, stojí 1,50,- Euro na osobu a jízdenka platí 100 minut. Pokud víte, že budete cestovat MHD častěji, můžete si zakoupit jízdenku na 24 hodin, která vyjde na 7,- Euro.
Pokud máte ubytování někde blízko centra, tak tam se asi nejlépe pohybuje pěšky. Stačí tedy dojet třeba ke Colosseu, Circo Massimo nebo třeba Piazza di Spagna a pak jít po svých.

Castel Sant' Angelo

Ubytování

V Římě se můžete ubytovat téměř na každém kroku, ať už preferujete penzion, apartmán, hotel, airbnb nebo couchsurfing, najdete tady všechno a v jakékoliv čvrti. Já většinou (vlastně vždycky) hledám klasicky přes booking.com. My jsme byli ubytováni v hotelu Sant' Angelo ve čtvrti Prati. Je to asi minutu chůze od Piazza Cavour, tak 15 minut k Vatikánu a v centru jste taky cobydup. Hotel sám o sobě není nijak luxusní, ale personál je super a snídaně úžasné. A přes den jsme tam ani moc času netrávili, max tak dvě hodiny a běželi jsme zase ven do ulic. 

Co navštívit

To je opravdu těžké říct, zřejmě tomu věnuji článek zvlášť a popíšu, kde všude jsme byli nebo respektive, co jsme stihli (a stihli jsme toho docela dost). Každopádně co můžu určitě doporučit je Campo de' Fiori a místní slavné trhy a Ghetto, židovskou čtvrť, která se mi líbila moc, i když je docela malinká. V Ghettu je spousta kosher restaurací, hebrejská kuchyně a židovské muzeum se synagogou. 
Dost ale záleží, proč sem vlasntně jedete - jestli jíst a užívat atmosféru nebo procházet památky a nebo chcete zažít oboje. Rozhodně s sebou ale noste mapu, ta nám moc pomohla :-) A pokud se bojíte, že se nedomluvíte italsky, tak skoro všichni mluví anglicky. Já se italsky domluvím a bylo to super po několika letech zase mluvit, ale bez italštiny se tam bez problémů obejdete. 

Ghetto
Na co pozor

Pozor si dejte na pouliční prodejce, to vám řeknu rovnou. Jedná se většinou o přistěhovalce a prodávají strašný blbosti - selfie tyče, sliz, růže. Narvou vám to až před nos a nutí. Buď je úplně ignorujte nebo rázně říkejte ne. Po Římě je (asi jako všude jinde) dost bezdomovců a žebráků, takže pokud jim nic dát nechcete, taky je ignorujte. 
Řím je docela špinavé město, všude je dost bordel a doprava je víc než hustá. Pokud jedete autem, rozhodně se centru vyhněte. Nikde nezaparkujete, fakt nikde. Auta stojí ve dvou řadách u chodníku, případně na šrafování uprostřed silnice. Při přecházení ulic si taky dávejte pozor, že máte zrovna zelenou nic neznamená :-D 

Jídlo a pití

V Římě na každém kroku. Ať už se jedná o trattorii, osterii, restauraci nebo bar, kde prodávají sendviče, panini, pizzu za pár korun (Eur). Doporučuji trattorie, kde se najíte dobře a levně. Pokud zabloudíte do čtvrti Trastevere, můžu doporučit bar "da Lillo", což je trattoria za rohem slavné "da Enzo", kde si ale nesednete. Za oběd včetně pití a kávy jsme dali dohromady 25,- Eur, cena víc než dobrá, jídlo fantastické, personál moc milý a k espressu dostanete vynikající domácí sušenky. Samozřejmostí je bílý chléb, kterým pak hezky seberete všechnu omáčku co zbyla po těstovinách na talíři. A ceny jsou v těchto trattoriích velmi podobné - jídlo většinou za 7 - 11,- Eur. 
Když chcete jen něco do ruky, s panini neprohloupíte, stojí většinou kolem 3 - 4,- Eur a jsou obloženy většinou rajčetem, rukolou, tuňákem nebo prosciuttem a sýrem. A fakt se z nich najíte. Jako nápoj se samozřejmě v Itálii nabízí víno, ale musím říct, že i místní pivo Peroni není vůbec špatné. Doporučuji si s sebou také vzít nějaké lahve na pití, protože na vodě ušetříte. Po celém Římě se nacházejí tzv. Nasoni, fontánky s pitnou vodou, která chutná báječně.

Nasoni
Pokračování příště
Přesně před měsícem jsme se, při jednom z posledních "letních" dní, vydali směr Sušice. Nebo přesněji řečeno hrad Rabí, který byl vlastně prvotním cílem, ovšem cestou jsme toho stihli mnohem víc. A když mluvím v množném čísle, mám na mysli sebe, svého manžela a naši dceru.
Původně jsem o našem výletu ani psát nechtěla, ale nakonec jsem si řekla proč ne - to jen na vysvětlenou proč je to psáno s měsíčním zpožděním.
Ačkoliv jsme oba s manželem rodilí Jihočeši, kraj směrem na západ (rozuměj západ jižních Čech) je nám docela cizí. Inu rozhodli jsme se (a ne poprvé) ho trochu prozkoumat.

První zastávkou na našem "roadtripu" byly Vodňany. Prohlédlli jsme si jen kostel Narození Panny Marie a jeli dál. Kostely vyhledává hlavně Rósa, která pro ně má, poslední dobou, slabost. Nikdo nevíme proč. Jsou jí tři roky. A tak vzhůru k dalšímu kostelu/hradu. Do Strakonic. Hrad ve Strakonicích je gotický a přilehá k němu kostel sv. Prokopa a barokní zámeček.


Kostel Narození Panny Marie

Hrad Strakonice

Hrad Strakonice


Na prohlídku jsme nešli, protože s Rósou by to nemělo moc význam, určitě by ji celou prokecala :-) Takže jsme obešli jen nádvoří a jeli dál k cíli naší cesty  - hradu Rabí.

Hrad Rabí byl postaven v 1. polovině 13. století v románském slohu. Později byl přestavěn na pozdně gotický hrad, románské prvky zde ovšem najdeme i dnes. Jedná se největší zříceninu hradu v ČR. Leží v okrese Klatovy, takže pokud sem budete mít cestu, můžete zajet i tam na Černou věž. Z hradu je nádherný výhled na širé okolí.
My na prohlídku opět nešli, ale navštívili jsme bývalou konírnu, třetí nádvoří hradu a nakonec jsme hrad obešli z venku. To doporučuju, je tam borový hájek, kvete tam meteřídouška a v podzimním hávu je to nádhera. Všechny ty hřejivé odstíny opadavých stromů a modrá obloha k tomu. Jednoduše řečeno - počasí nám vyšlo. :-) A mateřídoušku musím někde sehnat, ta její vůně je opojná!!


III. nádvoří hradu 




Na výletě nám trochu vyhládlo, tak jsme se rozhodli prozkoumat místní restaurační zařízení. Tedy nebylo tak úplně místní, protože v Rabí jsme nikam nezavítali, ale jeli jsme do nedaleké Sušice. Zašli jsme do Pivovaru U Švelhů, který můžu doporučit všema deseti!! Fantastické místní pivo, krásné prostředí, které je na míle vzdálené "hipsterským" černým tabulím na zdi počmáraných křídou, působících tak neosobně. No samozřejmě jde hlavně o jídlo že..., ale i to bylo famózní. Mají i dětské porce, a to nejenom obligátní kuřecí řízek, ale třeba i těstoviny s rajčatovou omáčkou a parmezánem, které měla Rósa a snědla všechno. My dva s manželem jsme si dali hovězí burger a domácí hranolky. Hranolky jsou dobré málokde, nejlepší jsou prostě v McDonald's, ale tyhle je překonaly. Rozhodně to nebyla naše poslední návštěva!! Sušice se zdála taky jako příjemné město, ale blíže jsme ho nezkoumali, to až příště. Krom toho je to co by kamenem dohodil na Modravu, Kvildu, Jezerní slať... prostě Šumavu. A tu musí zbožňovat každý. Je tam čarokrásně....


I fell in love...

Novější příspěvky Domovská stránka

O MNĚ

OBLÍBENÉ ČLÁNKY

  • DIÁŘ WEBSTER'S PAGES
  • EDINBURGH
  • O ČEM SE NEMLUVÍ
  • BORKOVICKÁ BLATA
  • PRÁCE V ZAHRANIČÍ

RUBRIKY

  • CESTOVÁNÍ
  • HUDBA
  • ORGANIZACE
  • PŘEČTENO
  • RE.KON
  • RELAX
  • ZE ŽIVOTA
  • ZE ŽIVOTA MÁMY
Markéta. Používá technologii služby Blogger.

ARCHIV

  • srp 2025 (1)
  • čvn 2025 (1)
  • bře 2025 (1)
  • pro 2024 (1)
  • kvě 2024 (1)
  • dub 2022 (1)
  • led 2021 (1)
  • pro 2020 (1)
  • říj 2020 (1)
  • dub 2020 (1)
  • bře 2020 (1)
  • úno 2020 (2)
  • led 2020 (1)
  • pro 2019 (1)
  • lis 2019 (1)
  • říj 2019 (1)
  • zář 2019 (1)
  • srp 2019 (1)
  • čvn 2019 (1)
  • kvě 2019 (1)
  • pro 2018 (1)
  • lis 2018 (1)
  • zář 2018 (2)
  • srp 2018 (1)
  • čvc 2018 (1)
  • čvn 2018 (1)
  • kvě 2018 (1)
  • dub 2018 (1)
  • úno 2018 (1)
  • led 2018 (1)
  • pro 2017 (2)
  • lis 2017 (3)

Designed by OddThemes | Distributed By Gooyaabi