NA CESTĚ DO POHOŘÍ NA ŠUMAVĚ

Pohoří na Šumavě je malá vesnička v českém pohraničí mezi Novými Hrady a Kaplicí. Německý název je Buchers a před válkou zde žilo zhruba třináct set obyvatel, z toho asi tisícovka bylo německé národnosti. V současnoti by obyvatele člověk spočítal na prstech jedné ruky. Celá vesnička se doslova zvedla z popela a chalupy se postavily znovu. Dominantou vesničky je Kostel Panny Marie Dobré rady, který je napůl rozbořený, ale část byla zrekonstruována, stejně tak jako fara, která je hned naproti a je nádherná!

Pohoří na Šumavě je přístupné z několika směrů. Ať už od Nových Hradů, Českého Krumlova, Kaplice nebo třeba Trhových Svinů a Benešova nad Černou. My jsme se vydali z Českých Budějovic, směrem na Trhové Sviny, přes Horní Stropnici (kde se nachází nádherný gotický kostel) do Dobré Vody. Dobrá Voda je poutní místo s barokním kostelem Panny Marie Těšitelky. Vyvěrá zde pramen, který je mírně radioaktivní a léčivý. Jeho léčivá schopnost byla objevena již v 16. století. Tohle místo je známé široko daleko a spousta lidí sem právě pro tuto vodu jezdí, nejenže je léčivá, ale hlavně opravdu dobrá. Třeba v Mariánských Lázních se některé prameny nedají pozřít, ale tahle voda je chuťově fantastická. Já jsem do Dobré Vody jezdila s babičkou a dědou, kteří si jezdili právě pro vodu.

Kostel je úžasně zrekonstruovaný a celé místo vypadá rozhodně lépe než před dvaceti lety. Od poutního kostela je úžasný výhled do širého okolí a prý je zde nejčistší vzduch. Rozhodně doporučuji navštívit, nejenom kvůli vodě.)

Kostel Panny Marie Těšitelky

Poté jsme se vydali přes Hojnou Vodu a Černé Údolí do Pohoří na Šumavě. Vesnička uprostřed luk a lesů, kde je v současné době pár nových (a krásných) chalup postavených podle starého vzoru. Jedná se o vesnici, která byla celá postavená kolem jedné cesty lemované stromy a dole na jejím konci (nebo spíš začátku) je hřbitov, který je celkem zachovalý, protože ho stále udržují potomci bývalých obyvatel, stejně jako kostel. Ve zřícené části kostela jsou fotografie a mapy toho, jak kdysi živá sklářská vesnice vypadala. Za kostelem stávala škola, která je stržená a zbyly po ní jen základy. Až z toho člověka mrazí.... Mě tedy určitě.

Do Rakouska je to odsud kilometr a půl a za hranicemi stojí Bucherser Gedenkkapelle a od ní je to asi kilometr k pramenu řeky Lužnice.

České pohraničí je kouzelné a díky jeho historii taky tajemné a tady na jihu a jihozápadě lemováno Novohradskými horami a Šumavou, takže o to je ještě kouzelnější.